Fulltext M.I.A. - nalezený článek

Titul: Lidové noviny
Datum vydání: 2.2.2000
Autor: Michal Musil
Strana: 4
Zpět na výsledky vyhledávání

"Ano, kouřil jsem marihuanu"
Na Západě a teď i v Česku se množí případy, kdy politici otevřeně mluví o svých zkušenostech s drogami. Proč se takových přiznání objevuje stále více? A k čemu všemu to může vést?

PRAHA Už je to pestrý seznam. Americký prezident Bill Clinton a jeho viceprezident Gore, kandidáti na úřad prezidenta republikán Bush mladší i demokrat Bradley a britská ministryně Mowlamová. V Česku pak třeba místopředseda ODS Ivan Langer a poslanec ODS Marek Benda. Ti všichni jsou politici. A všichni také připustili: ano, mám zkušenost s látkami, které se oficiálně považují za "omamné" a "ilegální". Důvod, proč na Západě přibývá takových "přiznání", je zřejmý. Do vrcholné politiky přišla generace, která prožila mládí v neobyčejné atmosféře 60. let: a experimenty s drogami byly mezi mládeží onoho desetiletí velmi rozšířené. Zkušenosti s "omamnými látkami" se neomezují jen na levicové politiky. Kandidát na amerického prezidenta George Bush jr. je republikán: přitom on podle některých zpráv zkoušel i tvrdé drogy. Dvaadvacet britských poslanců z 81 dotázaných připustilo v průzkumu z roku 1997, že brali "nelegální drogy". A jeden z nich, konzervativec David Prior, který dnes pracuje ve vedení strany, prohlásil: "Můžete nosit sako, být plně konvenční a stále si balit jointy. Ano, šlukoval jsem. Ale je to už dávno. A skončil jsem někdy před třicítkou a místo toho jsem přesedlal na alkohol."

Kolik českých politiků to zná?
V Česku zatím o svých zkušenostech s lehkými drogami mluví spíše mladší politici. Ti, kteří ve svých dvaceti či pětadvaceti zažili pád komunismu, obnovení svobody a otevření hranic což také přineslo více příležitostí pro setkání s drogami. Poslanec ODS Marek Benda zkoušel marihuanu v Nizozemsku, kde je povolen její legální prodej. Před listopadem 1989 by se tam on, syn odpůrce komunistického režimu, patrně jen stěží dostal. Ale také starší generace politiků mohou mít své zkušenosti. I Československo 60. let bylo ve vztahu k drogám poměrně liberální. "Byla to například poslední bašta legálních pokusů s chemickou drogou LSD," říká bývalý ředitel sekretariátu vládní protidrogové komise Pavel Bém, dnes starosta Prahy 6. Počet lidí v české politické elitě, kteří zkoušeli drogy, odhaduje Bém asi na dvacet procent. "Za šest sedm let, co intenzivně přicházím do styku s mnoha poslanci, senátory i ministry, se řada z nich soukromě přiznala, že vědí, o čem mluví nebo o čem mluvím já," říká Bém. Místopředseda KDUČSL Pavel Severa prosazuje konzervativnější přístup k drogám a Bémovi vždy oponoval. Sám ale hovoří o ještě větším množství českých politiků, kteří někdy drogu zkusili: "Myslím, že by se to blížilo třiceti čtyřiceti procentům."

Přiznal se a nic se neděje
Mnozí politici mají stále strach přiznat svou zkušenost s drogami. Když se v polovině ledna tohoto roku zjistilo, že britská ministryně Mowlamová kdysi vyzkoušela lehké drogy, připomínal se výrok bývalého předsedy liberálních demokratů Paddy Ashdowna. Ten odmítl o svých zážitcích mluvit se slovy: "Nepřijímám platnost takové otázky." Ale ve vnímání toho, jak je pro politickou kariéru nebezpečné přiznat se ke zkušenosti s drogami, dochází k posunu. Začátkem 90. let ještě před svým zvolením americkým prezidentem připustil Bill Clinton, že kouřil marihuanu. "Doznání" se však pokusil zjemnit dodatkem, že "nešlukoval". Britská BBC letos v lednu podotkla: "Odhalení... jsou darem těm, kdo tvoří novinové titulky. Kombinace drog a politiky je pro ně explozivní." Jenže u titulků to dnes končí. Zmíněná populární britská ministryně Mowlamová působí v politice stejně aktivně jako předtím. Veřejně si dokonce postěžovala, že se proti ní uvnitř vlády vedla "šeptaná propaganda". A do médií proniklo, že žádala ministerského předsedu o povýšení do funkce ministra zahraničí. Také v Česku prošlo nedávné přiznání místopředsedy ODS Ivana Langra prakticky bez zájmu. Langer dále působí v politice, aniž by mu někdo jeho výroky připomínal.

Noví politici, nová politika?
Povede stoupající počet politiků, kteří se veřejně přiznávají k drogové zkušenosti, k větší toleranci státu vůči drogám? "Čtu, že se mnoho lidí přiznává k tomu, že v mládí něco zkoušeli. Mám přátele, kteří to zkoušeli. Jinak to ale posuzujete, když už máte rodinu," říká lidovec Pavel Severa: ten také podporuje zákon, podle něhož je držení drogy (a to jakékoli) trestné. O absolutním uvolnění státní politiky k drogám se nemluví. V americké volební kampani není zkušenost s lehkými drogami problémem. To neplatí o tvrdých drogách. Jak napsal britský deník The Independent, kdyby se zjistilo, že Bush jr. užíval tvrdou drogu, kokain nebo že tak dokonce činil v posledních 25 letech jeho kampaň na prezidenta by se ocitla ve vážných problémech. Ani v případě lehkých drog se nezdá, že by státy masově přistupovaly k jejich plné legalizaci. Mohou však politici, kteří už je zkusili, hlásat poměrně rozšířený názor totiž že od lehké drogy vede za všech okolností přímá cesta k nebezpečným tvrdým drogám? Oni sami se přece těžce závislými narkomany nestali. "Ne droga jako taková, ale prostředí, v kterém se droga konzumuje, je rozhodující pro to, zda člověk získá závislost," říká Ivan Langer. A už dlouho nesouhlasí s co nejtvrdším postupem proti kuřákům marihuany. Ostatně s tvrdým postojem podle britského tisku nesouhlasí ani ministryně Mowlamová. Také se "přiznala"...
Michal Musil
Zdrojem zpráv jsou LIDOVÉ NOVINY. © Copyright Lidové noviny, a.s. 2000
Zpracovatelem dat je Anopress, s.r.o.

Zpět na výsledky vyhledávání
Tento článek byl nalezen fulltextem M.I.A. (http://fulltext.mia.cz)