Fulltext M.I.A. - nalezený článek

Titul: Lidové noviny
Datum vydání: 28.3.2000
Autor: Radka Prášilová
Strana: 17
Zpět na výsledky vyhledávání

Střední školy zachvátila móda pití a fetování
S drogami experimentuje mnohem více mladých lidí než v roce 1995. Přibývá také těch, kdo je užívají pravidelně. Vyplývá to ze závěrů mezinárodní studie, která porovnává situaci v několika evropských zemích.
PRAHA V loňském roce vyplnilo 3500 šestnáctiletých učňů a studentů středních škol v České republice dotazník v rámci mezinárodního projektu ESPAD 99 (Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách). Na podobné otázky odpovídalo 3000 mladých lidí stejného věku už v roce 1995. Výsledky jsou alarmující. Prakticky u všech sledovaných drog byl zaznamenán významný nárůst, a to bez ohledu na to, zda jsou společností tolerované, nebo zakazované. V posledním měsíci se podle studie opilo 13 procent šestnáctiletých. V roce 1995 to bylo 10 procent. Výrazně častěji bývají opilí chlapci. S užitím jakékoli ilegální drogy má zkušenost téměř 40 procent mladých lidí proti necelým 23 procentům v roce 1995. Na základě čísel, která vyplynula z průzkumu, autoři studie odhadují, že alespoň jednorázovou zkušenost s jakoukoli ilegální drogou má 257 000 mladých lidí ve věku od 15 do 19 let. Dále píší: "Průzkum nepotvrdil zvýšený výskyt zkušeností s drogami u studentů gymnázií. Naopak jsou ve shodě s výsledky zahraničních průzkumů, v nichž zkušenosti s drogami jsou v nepřímém vztahu s úrovní vzdělání (ta je dána mj. typem školy, na níž se vzdělání získává)." Nízká úroveň vzdělání je podle nich jedním z rizikových faktorů.

Evropa je na tom lépe
Sledovaný trend jen prohlubuje situaci, na kterou poukázala už studie z roku 1995. Ve většině ukazatelů sledovaných v rámci projektu ESPAD předstihujeme ostatní zúčastněné evropské země. Jde především o zkušenost s pitím, kouřením a marihuanou. Mění se také postoj učňů a studentů. "Mladí lidé měli podle zjištění našich tazatelů mnohem menší zábrany odpovídat na položené otázky než v roce 1995," říká PhDr. Petr Sadílek z Lékařského informačního centra, jeden ze zpracovatelů studie.

"Nej" drogy
Nejrozšířenější je bezesporu pití, kouření a konzumace lehkých drog, avšak nejbolavějším problémem zůstává rostoucí počet uživatelů tvrdých drog. "Než se dostanou k nám, trvá to v průměru asi rok," říká Kamil Kalina z občanského sdružení Sananim. "Odhadujeme to podle doby, která uplyne od rozšíření nové drogy po příchod prvních lidí, kteří jsou na ní závislí." Závislí mají problémy se školou, nebo ztratili práci. Potřebují stále více peněz na zvyšující se dávky, a většinou nemají jiný zdroj příjmů než krádež nebo prostituci. Často proto mají problémy s policií. MUDr. Ivan Platz z řevnické komunity Cesta, která nabízí léčebné pobyty pro mládež ohroženou drogou, říká: "Mezi kluky a holkami, kteří se u nás léčí, převládají studenti obchodních akademií. Často jde o chronické začátečníky, zkoušejí to už na druhé třetí škole." Setkává se nejčastěji s mládeží ve věku od 16 do 18 let. "U mladších většinou nic nezmůžeme. Chybí jim vůle ke změně, ztráty ještě nepřerůstají míru do léčení je často tlačí rodiče," říká Platz. Ze studie ESPAD také vyplynulo, že v ČR okusilo cigaretu více lidí než v okolních státech. Například v roce 1995 alespoň jednou kouřilo 74 procent šestnáctiletých Čechů. Mezi obyvateli evropských zemí to bylo jen 67 procent. Co se týče alkoholu, odborníci upozorňují, že při jeho konzumaci nejde jen o riziko vzniku závislosti. S alkoholem jsou spojené specifické psychiatrické poruchy, riziko úrazů nebo dopravních nehod. Často se také zapomíná, že alkohol ovlivňuje sexuální chování a patří mezi rizikové faktory šíření HIV/AIDS.

Na prevenci je stále méně peněz
Autoři studie se domnívají, že vzhledem ke katastrofálnímu nárůstu počtu uživatelů drog bude nutné kriticky přezkoumat účinnost preventivních programů a v budoucnu preferovat a podporovat ty programy, které se ukážou jako přesvědčivě účinné. Vedle programů primární prevence patří do oblasti protidrogové politiky také práce se závislými. Jde především o léčbu a minimalizaci rizik spojených s užíváním drog (mimo jiné žloutenka nebo HIV/AIDS) a v neposlední řadě také programy následné péče o ty, kteří už léčením prošli. Tuto oblast pokrývá řada většinou nestátních organizací, z větší části financovaných z dotací od státu. Část jich rozděluje Meziresortní protidrogová komise, další peníze jsou uvolňovány z rozpočtů ministerstev. "Jako každoročně jsme dosud nedostali žádné peníze na první čtvrtletí," říká Jiří Richter, místopředseda Asociace nestátních organizací. "Navíc ještě ani nevíme, kolik těch peněz vlastně bude." Poslanci totiž rozhodli, že ze 114 milionů, které byly na rok 2000 vyčleněny ze státního rozpočtu do kasy Meziresortní protidrogové komise (mimochodem je to mnohem méně než minulý rok), bude 40 milionů použito na výstavbu veřejně přístupných sportovišť. S tím není spokojen předseda Meziresortní protidrogové komise Josef Radimecký. "Pro nás byly pro tento rok prioritou zařízení pro následnou péči. Zatím jich není dost, a přitom právě tyto služby o 80 procent zvyšují úspěšnost léčení," vysvětluje Radimecký. Podle něj se po zásahu poslanců schválené dotace plošně sníží asi na 76 procent. A peníze, které přislíbila ministerstva? "Zatím nevíme, nakolik byly přiznané dotace zkráceny, a proto nemůžeme odhadnout, jak to bude letos vypadat," říká Richter a doufá, že se nebude muset uvažovat o ukončení některých programů. Již nyní však Meziresortní protidrogová komise zatím zrušila všechny rozvojové programy. "Znamená to, že se například nebudou zřizovat žádná nová nízkoprahová centra. Přitom ta, která máme k dispozici, nestačí," dodává Richter.
Radka Prášilová

S užitím jakékoli ilegální drogy má zkušenost téměř 40 procent mladých lidí proti necelým 23 procentům v roce 1995. V posledním měsíci se nejméně třikrát opilo 18 procent chlapců a deset procent dívek

Zdrojem zpráv jsou LIDOVÉ NOVINY. © Copyright Lidové noviny, a.s. 2000
Zpracovatelem dat je Anopress, s.r.o.

Zpět na výsledky vyhledávání
Tento článek byl nalezen fulltextem M.I.A. (http://fulltext.mia.cz)