Fulltext M.I.A. - nalezený článek

Titul: Metro
Datum vydání: 5.1.2000
Zpět na výsledky vyhledávání

Chybějící osvěta poškozuje zemědělce

POČET PLOCH OSETÝCH KONOPÍM CELOSVĚTOVĚ ROSTE

Semena konopí představují surovinu k výrobě potravinářských i kosmetických přípravků.

Hned na počátku je třeba říci (a bylo by vhodné to neustále opakovat), že technické konopí neobsahuje prakticky vůbec THC, takže je kuřákům marihuany k ničemu. Efekt kouření technického konopí je v zásadě stejný jako kouření tulipánu, macešky, břízy nebo jiného travního porostu - místo povznesené nálady se kuřákům po konzumaci většího množství usušené rostliny maximálně "neudělá dobře". Je zarážející, že se to nikdy nikdo z povolaných nesnažil narkomanům i celé laické veřejnosti vysvětlit - snad je to tím, že sami pořádně nevědí, jaký je pravý stav věcí, a sami žijí v zajetí předsudků, které ovšem v důsledku poškozují řadu sociálních skupin - např., ale nejen, zemědělce. Negativní vztah ke konopí má ale své historické kořeny. Vzhledem k tomu, že tato rostlina skutečně představuje konkurenci k řadě výrobků z ropy, zejména umělým vláknům, ale i ke kosmetice, stavebním materiálům a řadě dalších produktů spotřebního zboží, bylo v zájmu řady podniků význam konopí zpochybnit a spojit jej s nějakými negativními vlastnostmi. Ideálním prostředkem k tomu byl na pohled k nerozeznání jiný druh rostliny stejného rodu, a to konopí indické.
TENTO LOBBISTICKÝ ZÁJEM se promítl i do vnímání problému konopí v ČR. Např. pro zemědělskou veřejnost není jistě příznivá konstalace, kdy příslušné ministerstvo bylo po většinu polistopadového vývoje v držení stejné politické strany, která byla i předkladatelem protidrogového zákona, a je otázkou, zdali je v rozlišovacích schopnostech našich politiků určit zásadní rozdíl v jednotlivých druzích stejného rodu určité hospodářské rostliny. Ačkoli se v EU pěstují řádově desetitisíce hektarů technického konopí a rozloha osevních ploch neustále stoupá, v ČR dosud neexistuje ani základní metodická pěstitelská příručka, podle které by se měli zemědělci řídit. Pokud by tedy chtěli na pěstování konopí postavit svůj podnikatelský záměr, musí vycházet ze zahraniční literatury.
VYUŽITÍ KONOPÍ by přitom bylo, i v našich podmínkách, doslova nekonečné. To největší zřejmě v textilním průmyslu. Konopné vlákno je totiž pevné a málokdo ví, že tolik oblíbené džíny se zprvu dělaly právě z konopí. Vlastnosti vlákna se využívají při výrobě lan či plachet, v poslední době se ale z konopí stále více vyrábí, v kombinaci s bavlnou, prakticky kompletní škála všech druhů oděvů. Konopnou drť lze využít jako izolační materiál ve stavebnictví, neboť má vynikající zvukotěsnící vlastnosti. Výlisky z konopí se používají v automobilovém průmyslu jako výztuhy. Samostatnou kapitolou je konopný olej. Konopné semeno je totiž bohaté na živiny a vitaminy a slouží jako surovina k výrobě řady potravin, ale i kosmetiky. Rodí se i možnosti farmaceutického vy užití. V domácích médiích zcela zapadly např. informace o tom, že 23. 3. 1999 byly v USA zveřejněny výsledky výzkumu zadaného prezidentem B. Clintonem, které potvrdily, že konopí je léčivá rostlina a jako taková má být vyjmuta ze seznamu zakázaných látek. Před několika dny, 16. 12., získala první britská nemocnice státní grant na lékařský výzkum, který by měl potvrdit pozitivní účinky extraktu z konopí na léčbu roztroušené sklerózy. Známější je využití konopí jako biomasy - jeho výhřevnost je 12x vyšší než u bukového dřeva - přesně řečeno je srovnatelná, ale konopí roste 12x rychleji. A ještě na skok do historie - již ve 30. letech tohoto století zkonstruoval Henry Ford automobil jezdící na konopí - existuje i dobová fotografie dokazující, že automobil s tímto pohonem skutečně fungoval. Ropná lobby se ovšem postarala o to, aby tato skutečnost vešla v zapomnění.
V DNEŠNÍ SITUACI českého zemědělství, které hledá možnosti nepotravinářského využití produkce, může ze všech uvedených důvodů představovat konopí skutečně efektivně využitou hospodářskou plodinu. V našich podmínkách lze technické konopí pěstovat ve středních polohách, asi mezi 400 až 500 m n. m., takže by nepředstavovalo konkurenci produkčním obilným oblastem. Zemědělci by přitom rozhodně neměli problémy s jeho odbytem - konopné vlákno a výrobky z něj dováží ČR z ciziny a podle odborníků by domácí průmysl spotřeboval veškerou surovinu, která by se v ČR vyprodukovala. Důležité je, že výrobky z konopí představují v přírodě stoprocentně odbouratelný materiál, což je zcela v souladu s teorií trvale udržitelného rozvoje bez negativních vlivů na životní prostředí. Velké problémy by neměly být ani při zpracování konopí. Na jeho sklizeň je sice třeba použít speciální kombajny, současní výrobci zemědělských technologií, které na domácím trhu operují, však příslušné stroje nabízejí. Pokud se týká dalších technologií, pak jediným problémem je vybavení tíren, kde se zpracovává technické konopí na vlákno. Stávající tírny se ale dají použít - jedinou investicí by byl komponent, který lze do současných zpracovatelských technologií zabudovat a jehož cena činí směšných 10 mil. Kč - poté lze již vlákna standardně zpracovat.
VYUŽITÍ technického konopí tedy zdaleka není jen v zájmu domácích zemědělců. Jeho tuzemská produkce by snížila i záporné saldo zahraničního agrárního obchodu a znamenala by i možnost pracovních míst a možná i vznik nových zpracovatelských kapacit při výrobě již zmíněné škály finálních výrobků. V prvé řadě jde ale o to, aby společnost vůbec věděla, jaké možnosti technické konopí představuje.
PETR HAVEL

Zpět na výsledky vyhledávání
Tento článek byl nalezen fulltextem M.I.A. (http://fulltext.mia.cz)