|
|
|
|
|
Titul: Metro
Datum vydání: 23.7.1998
Zpět na výsledky vyhledávání
Marihuana a hašiš
OPĚVOVAT, NEBO ZATRAŤIT?
O škodlivosti kouření marihuany stále koluje řada mýtů.
Polemika, která se kolem konopí objevila za posledních šedesát let, vzrostla natolik, že zaměstnává úřady, provokuje mladé lidi, ochránce zákona a děsí einformované rodiče. Jak sušené listy a květy konopí z nichž se balí marihuanové cigarety, tak konopná pryskyřice, neboli hašiš, obsahují účinnou psychoaktivní látku THC, jejíž užívání má svá pro a může mít i proti. Snad žádná rostlina v historii nebyla tolik diskutována (vyjma šípkového keře v pohádce o Růžence).
VŠESTRANNÉ VYUŽÍVÁNÍ několika druhů rostlin označovaných za marihuanu, Cannabis indica, Cannabis sativa, Cannabis ruderalis, se datuje už asi od druhého tisíciletí před naším letopočtem. Archeologické důkazy jsou ještě asi o šest tisíc let starší. Její původní domovinou byla Asie. Patří mezi rostliny pěstované v samých počátcích zemědělství.
ASI PŘED ČTYŘMI TISÍCI lety byla Indy uctívána jako jedna z pěti posvátných rostlin. V té době už byly známy její psychoaktivní účinky. Hinduistický bůh Šiva prostřednictvím marihuany umocňoval a zpestřoval své sexuální zážitky. Ostatním doporučoval totéž, ale pouze v případě, že žijí se stálým partnerem v harmonickém svazku, který chtějí obohatit. Rovněž Tibet považoval konopí za posvátné a využíval je k navozování stavů hluboké meditace a rozšiřování vědomí. V této oblasti světa jsou jeho blahodárné, zejména léčebné, účinky využívány dodnes i v běžném životě. Staří Číňané tkali z vláken Cannabisu látky, splétali provazy, vyráběli boty a papír. V Persii a arabských zemích se z listů konopí dodnes vyrábí mléčný koktejl Bhang a různé sladkosti. Ve starověkém Řecku Demokritos dokonce napsal, že víno obohacené marihuanou a myrhou vyvolává jasnovidné stavy. I zde byla marihuana ceněna pro své léčebné a terapeutické účinky. Také indiáni dokázali konopí všestraně využít.
UŽ KOLEM ROKU 400 N. L. začali konopí pěstovat i Britové. Semena využívali především na výrobu oleje, z vláken vyráběli látky a provazy. S psychoaktivními účinky se Evropa seznámila teprve v l6. století n. l. Přibližně o sto let později pronikla marihuana i do díla Francoise Rabelaise, do třetí knihy o Pantagruelovi.
V DEVADESÁTÝCH LETECH sedmnáctého století se seznámil Napoleon Bonaparte díky svým lékařům s působením hašiše. Na vlastní kůži si později jeho účinky vyzkoušela i další známá osobnost - Charles Baudelaire. Svým pocitům dal poté prostor v knize Umělé ráje. Baudelaire se však údajně neomezoval pouze na hašiš a marihuanu. K jeho kratochvílím patřilo prý i požívání opia, alkoholu a jiných jedů. Odpůrci marihuany však dlouho poukazovali na to, že Baudelaire zemřel na intoxikaci THC. Později bylo prokázáno, že skutečnou příčinou jeho smrti byla progresivní paralýza, jíž předešlé kouření marihuany či hašiše nijak neovlivnilo. Konečné diagnóze prý výrazně napomohl celkově bouřlivě prožitý básníkův život (pro úplnost je nutno dodat, že některé zdroje tvrdí, že se tento básník jakémukoliv zatemňování mysli bránil).
OD 16. STOLETÍ DO ROKU 1930 se stala kojnou konopí Amerika. Potřebovala zejména jeho vlákna na výrobu látek. Svého času ho pěstovali i George Washington či Thomas Jefferson. Pravděpodobně však ne pro jeho psychoaktivní účinky. Zájem o marihuanu pochopitelně zvedlo také schválení osmnáctého doplňku americké ústavy o zákazu prodeje alkoholu v roce 1910.
KRITICKÝM A ZLOMOVÝM bodem pro osud a historii konopí a konopných produktů je rok 1930, kdy Harry J. Anslinger, hlavní komisař oddělení pro narkotika US, zahájil monstrózní kampaň proti marihuaně. Její důsledky dopadly na celý svět. Jeho snahy zničit "zlo" vyvolávaly mezi lidmi paniku. Bombastické názvy článků, které sám publikoval, slibovaly senzační odhalení typu "marihuana se rovná vražda, šílenství, smrt". Brzy se tak stal miláčkem nakladatelů. V roce 1937 dosáhl toho, že marihuana byla v šestačtyřiceti státech unie zakázána. Tresty za konzumaci nebo distribuci se v té době pohybovaly v rozmezí od pěti do deseti let vězení při prvním přestoupení zákona. Při druhém se už sazba vyhoupla na deset až čtyřicet let. Konopí bylo klasifikováno jako narkotikum a pro tzv. legitimní konzumenty byla stanovena daň. S balíčky marihuanových cigaret používanými do té doby jako lék na astma nový zákon rázně skoncoval. Zrušen byl rovněž dovoz konopných semen určených potažmo k výrobě mýdla, barev či linolea. Dalším Anslingerovým cílem bylo rostlinu zcela vymýtit. Ten-to záměr se minul účinkem jen díky její odolnosti a potřebě US používat vlákna v průmyslu. Anslinger mezitím ještě zahájil tažení proti jazzovým hudebníkům kouřícím marihuanu. Tato i jeho další snahy na stejném poli však už ztroskotaly.
V POLOVINĚ ŠEDESÁTÝCH LET se situace začala obracet. V USA propukly snahy o dekriminalizaci konopí. Otvíraly se obchůdky se zbožím jakkoliv souvisejícím s konopím, nehledě na ilegálnost. Za legalizaci marihuany se v té době postavil i básník Allen Ginsberg. Výsledky těchto snah se projevily po celém světě zmírněním či úplným zrušením postihů za její držení. Média začala uveřejňovat vědecké studie hovořící ve prospěch konopí. Zprávy se většinou shodovaly s prací členů National Academy of Scien-cies vydanou v roce 1982, považující občasnou a mírnou konzumaci drog z konopí za neškodnou (dodnes pravděpodobně nebyla vydána ucelenější a objektivnější studie). Nebyl prokázán zvýšený sklon k agresi, destruktivitě, násilnostem a kriminalitě po požití marihuany. Nebyly nalezeny ani přesvědčivé důkazy, že by konopí způsobovalo nevratná poškození lidského organismu. Podle zprávy také nemizí schopnost provádět fyzické, intelektuální či společenské aktivity.
V ROCE 1976 pak bylo v Americe aplikováno Jamajské konopí např. při léčení očního zákalu. Následně byl v US legalizován další vědecký výzkum marihuany. Ukázalo se, že ji lze s úspěchem použít při zmírňování GIT obtíží a k redukci zvracení vyskytujícího se při chemoterapii rakoviny. V tomto případě byla užitečná i pro své uklidňující účinky fyzické i psychické. Synteticky vyrobené THC směli nemocní rakovinou užívat zcela legálně. Tento stav trvá dodnes, protože medicína dosud neobjevila efektivnější látku.
MARIHUANA snižuje také vnímání bolesti. V některých kulturách je proto dosud užívána ke zmírnění porodních útrap, aniž by tím byl ohrožen plod. THC obsažené v konopí má i schopnost ničit stafylokokové kmeny, mj. některé odolné penicilinu a jiným antibiotikům. Zanedbatelná není ani schopnost marihuany potlačovat horečku, bronchitidu, léčit astma, nespavost a neurologické poruchy, mírnit bolesti při menses. Současnou medicínou však zatím nebylo potvrzeno její ovlivnění léčby různých urogenitálních a infekčních chorob, které se traduje přibližně sto let. Některé prameny dokonce uvádějí účinnost marihuany při léčbě revmatismu a tetanu, kdy masti, zábaly, odvary i cigarety z této rostliny vhodně dávkovány skutečně pomáhaly a pomáhají. V některých případech by však tyto metody dnes byly zastaralé a nedostačující.
MOŽNOST OHROŽENÍ zdraví THC je vcelku zanedbatelná. Intenzivní a hojné užívání marihuanových cigaret pro potěchu ducha nicméně může s sebou nést i některé zdravotní problémy. Pomineme-li teorii o narušování hormonální rovnováhy, která byla mnoha výzkumy vyvrácena, neměli bychom opomenout možnost krátkodobého negativního účinku na okamžitou paměť, momentální verbální i neverbální komunikaci a proces učení. Ve výjimečných případech není vyloučená také přechodná dezorientace v čase i prostoru a vzácně delirium. Nepříjemným lékařským nálezem jsou i eventuální příznaky funkční hypoxie (nedostatečného okysličení organismu a z něho plynoucích potíží).
ÚDAJNÝ NEGATIVNÍ ÚČINEK na imunitní systém byl po dlouhých výzkumech prohlášen za nesmyslný. Popřen byl také škodlivý vliv na chromozomy, srdce a oči. Otázka mužské impotence byla zodpovězena starým příslovím "všeho s mírou". I dlouholeté užívání marihuany v přiměřené dávce může působit stimulačně, zatímco jednorázové "předávkování" právě naopak.
PODÍL ZAVINĚNÍ vzniku respiračních onemocnění jejím hojným kouřením zatím není vyjasněn. Předmětem výzkumu je však souvislost mezi vdechováním kouře z konopí a vznikem rakoviny plic, protože jedna marihuanová cigareta obsahuje asi čtyřikrát větší množství dehtu než běžná tabáková. Zatím se však utápění v u nás běžně dostupném alkoholu v porovnání se škodlivostí konopí jeví mnohem nebezpečnější. Doktor Robert Du Pont, americká vládní autorita sedmdesátých let, se dokonce nechal slyšet, že "marihuana postrádá onen smrtící potenciál alkoholu a tabáku". Mohl ještě dodat, že v porovnání s ním není návyková, nevzniká po jejím kouření kocovina a nenese žádná další opilecká rizika.
PŘÍPADNÝ SMRTÍCÍ ÚČINEK marihuany je v podstatě vyloučen. Pokusy dokázaly, že až čtyřicettisíckrát silnější dávka účinného THC, než je obsažená v jedné průměrně veliké marihuanové cigaretě, by zabila myš. Autor populární encyklopedie psychedelických látek Peter Stafford přirovnává míru pravděpodobnosti jejího úmrtí k prostému utopení zvířete v hašišovém či jiném oleji.
TO, CO MILOVNÍKY marihuany láká, jsou především zvláštní zkušenosti. Přizpůsobování skutečného vizuálního obrazu vlastní fantazii, vnímání jemných zvukových změn, originálnější a intuitivnější myšlení, spontánní vhledy do sebe sama i do ostatních, přísun zasunutých vzpomínek, vyrovnanější přístup k řešení problémů, výstižnější a hlubší vyjadřování (leč mnohdy na úkor logického pořádku vět). Podle umělců přivolává inspiraci. Změny vnímání lze zaznamenat i ve vztahu k fyziognomii. Doteky jsou vzrušivější, sex se stává bohatší a opravdovější (pouze s milovaným partnerem). Pod vlivem marihuany také člověk jinak vnímá vzdálenosti při chůzi.
MOHOU SE VŠAK dostavit i negativní pocity. Strach, nekoordinované pohyby, zmenšení sexuální apetence, nucení na zvracení, mdloby, eventuální splývání zvuků. Konkrétní účinky úzce souvisí s osobou, která je pociťuje. V kontaktu s dalšími lidmi zintenzivňuje prožívání citů, vytváří atmosféru pohody. Už v osmnáctém století francouzský psycholog Jean Moreau považoval marihuanu za prostředek vhodný pro porozumění a vcítění se do psychotických stavů svých pacientů.
OPROTI DISKUTABILNÍMU užití konopí jakožto drogy je jeho průmyslové využití dodnes velmi ceněno. Vlákna jsou stále zapotřebí ke tkaní látek, pletení provazů, výrobě obuvi. Dodnes se z konopí dělá cigaretový papír. Také některé starší bankovky a bible jsou z konopného papíru. Tento obnovitelný přírodní zdroj je použitelný i k výrobě topných látek či celulózy.
PŘESTO SE VE SVĚTĚ stále vedou diskuse, zda marihuanu v osobním vlastnictví legalizovat, nebo trestat. Zastánci represivních metod boje proti marihuaně se už asi šedesát let snaží dokázat, že kromě jiného vede užívání této drogy k přechodu na tvrdší. To, že někteří narkomani závislí například na pervitinu kdysi kouřili marihuanu, dokazuje však pravděpodobně pouze jediné - byla pro ně slabá. Stejně to bude asi i s lidmi, kteří na pervitin přešli z tabákové cigarety. Snad nejvstřícněji se ke kouření marihuany zatím vyjádřily nizozemské zákony, které ho díky propracované legislativě a dlouhodobě dobrým zkušenostem tolerují. Oproti tomu si naši zákonodárci na sebe upletli další bič, přijetím snadno zneužitelné novely drogového zákona, nehledě na vydatnou intervenci do soukromí.
BEZ OHLEDU na legislativu je ovšem zcela zřejmé, že vztah lidstva vůči konopí pohybující se už staletí na hranici mezi sympatií a antipatií ještě nějaký čas setrvá, a zcela jasno nebudeme mít určitě ani na prahu třetího tisíciletí.
TEXT: LUCIE SERBOUSKOVÁ FOTO: METRO - JAKUB HNĚVKOVSKÝ A ARCHIV AUTORKY