Mladá fronta DNES   Konopí: jen droga, nebo i lék?   17.03.2000
Titulní strana - Autor: JOSEF TUČEK - Strana: 01

Konopí: jen droga, nebo i lék?

P r a h a - Na poličce v kuchyňské skříňce stojí sklenička se sušenou marihuanou, vedle ní olej vylouhovaný z této drogy. V ledničce je přepuštěné máslo, do nějž hospodyně vmíchala nadrcené marihuanové listy. Kdo by se však domníval, že se ocitl v doupěti narkomanů, mýlil by se. Sedmapadesátiletá majitelka úpravného domku v jedné východočeské obci používá konopí jako lék na svoje nemoci. "V padesáti letech jsem musela jít do invalidního důchodu pro souběh několika nemocí," říká. Mezi nejvážnější patřily žaludeční vředy, které si vyžádaly chirurgické odstranění dvou třetin žaludku, a také křečové žíly. Nikoliv však na nohou, jak bývá obvyklé, ale v jícnu. "Život se pro mě přes všechnu lékařskou péči stal utrpením, bylo mi pořád špatně, cítila jsem se ze všeho nesmírně unavená," líčí svoje pocity. Před rokem se doslechla, že pro zmírnění potíží různých chorob někteří lidé používají konopí. Nekouří je, ale přidávají do jídla. "Do té doby jsem s marihuanou neměla vůbec žádné zkušenosti, nejsem člověk, který by chtěl užívat drogy," zdůrazňuje. A dodává: "Dál jsem brala všechny léky, které mi předepisovali lékaři, nikomu bych neradila nahradit je pouze marihuanou." Jak tvrdí, po několika měsících nepříjemné pocity spojené s chorobami ustoupily. Rozkládá lékařské zprávy, které potvrzují subjektivní i objektivní zlepšení. "To je výsledek užívání marihuany, léky jsem brala i předtím, ale tolik nepomáhaly," hodnotí. Doplňuje, že sušených listů může brát jen tak na špičku nože denně: "Jinak bych se mohla cítit omámená, a o to nestojím." Lidí, kteří zkoušejí zmírnit projevy svých chronických nemocí pomocí marihuany, jsou u nás možná stovky. Ale pro noviny mluvit nechtějí. Bojí se problémů s policií. Mluvčí policejního prezidia Ivana Zelenáková potvrzuje, že současná právní úprava považuje každé držení drogy za nelegální: "Držení marihuany v množství odpovídající dvaceti cigaretám je přestupkem, který může být řešen domluvou nebo pokutou. Držení většího množství považujeme za trestný čin, za který hrozí vězení. Nicméně chci zdůraznit, že není smyslem policie cíleně perzekvovat nemocné lidi." Paní s marihuanou v kuchyňských skříňkách se přesto obává zveřejnit jméno. "Mít opletačky se soudy je to poslední, o co bych při svém zdravotním stavu stála." I při nedostatku jasných informací se zdá, že mezi lidmi léčícími se vlastně ilegálně marihuanou u nás dominují pacienti s Parkinsonovou chorobou. Nevyléčitelná nemoc postihuje nejčastěji osoby v důchodovém věku. Pacientům se neovladatelně chvějí ruce a nohy, nemohou psát, sami se najíst, chůze se stává pomalou, až nemožnou. Intelekt však není narušen, takže nemocný může s hrůzou sledovat, jak schází. I paní z východních Čech zná několik takto nemocných osob. Obrátili se na ni s žádostí o radu, jak marihuanu používat. Paní vytahuje dopisy, v nichž ji informují o výsledcích. "Dnes se mi ani neklepala ruka při pití kávy," píše žena, jejíž čitelné písmo prozrazuje některými rysy dřívější ročník narození. Také další dopis napsala žena, matka čtyřicetiletého muže, který už deset let trpí Parkinsonovou nemocí. "Syn teď lépe chodí a také spí až pět hodin vcelku, což se mu dřív nedařilo. Moc vám děkuji za vaše rady." Jediným pacientem s Parkinsonovou chorobou, který je ochoten zveřejnit jméno, je Josef Ponikelský z Hořic. Objevil se už na stránkách několika novin i na televizní obrazovce a vzbudil zájem dalších nemocných. "Přece nebude nikdo chtít kvůli tomu zavřít dvaasedmdesátiletého dědka," doufá tento duševně i tělesně čilý muž, který se marihuanou léčí již několik let. Pan Ponikelský je také jediným člověkem v tuzemsku, u něhož lékaři sledovali, jaký měla marihuanová léčba účinek. Docent Evžen Růžička z neurologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy konstatoval, že listy konopí zlepšily pacientův stav. "V prosinci 1998 jsme jej poprvé vyšetřili a shledali jsme známky Parkinsonovy nemoci. Domluvili jsme se na pokusném přerušení léčby konopím. Po třech týdnech jsme pozorovali zhoršení hybnosti, která se opět rychle upravila, když se vrátil k pravidelnému užívání svého r ostlinného přípravku," napsal docent Růžička v odborném časopise Parkinson. Dodal také, že při vyšetření lékaři neshledali žádné známky psychických změn, které by mohlo způsobit užívání konopí. Přesto je Růžička opatrný: "Z lékařského hlediska nelze užívání konopí v léčbě Parkinsonovy nemoci doporučovat, přestože existují důvody domnívat se, že by tato léčba mohla být účinná. Lékař má právo léčit své pacienty jen takovým lékem, který prošel celou komplikovanou a dlouhotrvající procedurou zkoušek, jež by potvrdily zdravotní neškodnost léku a jeho účinnost."