Titul: Mladá Fronta
Datum vydání: 12.8.1997
Autor: DAVID GARKISCH
Strana: 1
Zpět na výsledky vyhledávání
Pěstitel se těší na letošní úrodu konopí
P r a h a - Radost nad dozrávající úrodou, v níž se teprve zhodnotí vložené úsilí, neprožívají koncem léta jen zemědělci nebo zahrádkáři. Stejné, neli větší nadšení mají nad svou úrodou i drobní pěstitelé, kterým teď někde v zákoutí dozrávají rostliny konopí. Nikdo z nich však konopí nepěstuje proto, aby si z něj upletl provaz nebo vyrobil instalatérskou ucpávku. Riziko několika měsíců či let ve vězení by se kvůli takovému nesmyslu nevyplatilo. Pěstitelé svou úrodu doslova promění v dým. Pak už se však většinou nemluví o konopí, ale o marihuaně, marjánce či trávě. Mezi tisíce lidí, kteří u nás takto porušují zákon o omamných látkách, patří i pětadvacetiletý Martin z Prahy. Role zločince mu však zřejmě nevadí, protože pěstování konopí je jeho koníčkem už šest let. Zatím má štěstí, do vězení se dosud nedostal. O svém konopí mluví Martin jen jako o trávě, jeho rostliny jsou pro něho kytky. "Letos mám pět políček asi po deseti kytkách a několik jich pěstuju taky doma v květináči," svěřuje se. Místa pro pěstování má předem vybraná, všechna jsou nenápadně ukrytá na okrajích polí a podél potoků za hranicemi hlavního města. "Místo to musí být nenápadné, stranou od lidí a dostupné, protože zjara potřebují malé sazenice pravidelně zalévat. Pak už rostou samy," říká Martin. Koncem srpna a v září sklízí, potom konopí suší a pak si může zapálit. Pokračování na straně dvě Pokračování ze strany jedna Se svými výpěstky Martin nikdy neobchoduje, ale paragraf o distribuci omamných látek přesto porušuje. "Samozřejmě nekouřím sám, ale s přáteli. Je taky zvykem si svoje výpěstky navzájem vyměňovat nebo darovat, ale nikdy bych trávu neprodal. Mezi dealery nepatřím," protestuje rozhodně. Policie ani trestu se mladík nebojí. Ne snad, že by neměl mít důvod, ale sám říká, že jde jen o úhel pohledu. "Je to moje věc a myslím si, že mi do toho, co kouřím, nemůže nikdo mluvit. Až na ten jeden zákon dodržuji všechny a nikomu neubližuji. Tak bych se hájil i před soudem, i když by mi to asi moc nepomohlo," přiznává Martin. Přestože "trávu" kouří už sedmým rokem, za narkomana se nepovažuje. "To je jen vžitá představa. Netvrdím, že je to zdravé, ale drogou, jak si ji většina lidí představuje, tráva rozhodně není. Ještě jsem neslyšel, že by na ní byl někdo závislý nebo na ni dokonce umřel," říká. "Já si buď občas zapálím, nebo jdu třeba na pivo a nevidím v tom rozdíl. Nejsem ani narkoman, ani alkoholik," tvrdí o sobě. Marihuana je pro něj přijatelnější než káva, kterou nepije. Tvrdé drogy Martin sice taky vyzkoušel, ale jak tvrdí, nezaujaly ho. "Psychologové by mě asi zařadili mezi experimentátory se zdravým rozumem. Včas jsem toho nechal," dodává a vzápětí rozebírá připravovaný zákon, který by měl trestat i držení drogy pro vlastní potřebu. "Je to blbost. Narkomana tak nikdo nevyléčí a začátečník tím spíš sklouzne na šikmou plochu. Kdyby se policajti raději zajímali o prodavače a výrobce tvrdých drog. Připadá mi to, jako by chtěli přetrhnout řetěz, ale rvali jen za jeho poslední článek," dodává. DAVID GARKISCH
Grafika:
Zpět na výsledky vyhledávání
Tento článek byl nalezen fulltextovým prohledávačem M.I.A.
media internet agency
M.I.A. © 1998 Všechna práva vyhrazena