Prílohy buton  
Zpet  Zpet     Toto je príloha webového deníku Neviditelný pes. Dalsí pouzití podléhá autorskému zákonu, vcetne uvedení zdroje! Autor rucí za puvodnost materiálu.      
 
Prílohy ze dne 22.06.1999


KOCKY A KOTATA
Sisi (Jan Malík)
SAMANOVO DOUPE:
Nový pohled (Jan Kovanic)
LITERY
Kult zvlástnosti (polemika) (Viktor Slajchrt)
SLOVENSKO
Minister nechce byt hrobárom (Lubomír Sedlácik)
BRUSELSKÉ ZÁPISKY
Bruselské lesy a parky (Jan Elevík)
POZVÁNKA
Kde se muzete setkat s ceskou vládou ve stredu 23. cervna 1999 (tisková zpráva)
EVROPA
Bruselská byrokracie (Pavel Bouda)



MEJLEM
SETI@home - rychlost výpoctu (Vaclav Pribik, Kolin, M.Rysavy, Ferda) / Informacni valka (Matej) / Casová pásma Australkova (Stása, Austrálie)
AUSTRÁLIE
Albánci to v Austrálii (s dovolením) posrali (Jerry Plsek)
BALKÁN
Kosovo aneb NATO nebojovalo z humanitárních duvodu a NATO nevyhrálo (Petr Habala, USA)
CESKÁ VLÁDA
A budeme bilancovat ... aneb "jeden rok s vládou Milose Zemana" (Roman Petrlík)
DROGY - POLEMIKA
Rozdelování drog: "povinné" a "nepovinné"? (Pavel Juza)
DROGY - POLEMIKA
Drogy a fanatismus VB (Harold Tvaroh)
SOFTWARE
Piráti versus autori software rocní bilance (Martina Hyndráková)
PRÍRODA
Obcané chtejí zachovat park na Balabence (Deti Zeme)
EKOLOGIE
Aféra skoncila, dioxiny a PCB zustávají problémem (Deti Zeme)
SPOLECNOST
Kurte, ale jinde (Roman Stedronský)
LEGRACE
Letní hry pro kazdé pocasí
Dalsí prílohy Neviditelného psa sest dní dozadu
   
22.06.1999
Drogy a fanatismus VB

(Harold Tvaroh)

Clánek Vladislava Behala na me hluboce zapusobil - hlavne samozrejmostí, s jakou autor mixuje dohromady své dohady a poruznu sesbíraná fakta. Nezbývá mi, nez se pokusit o strukturovanou odpoved.

Mám to stestí, ze Pavlu Yenn Zandlovou osobne velmi dobre znám - tvrzení autora, ze Jejich argumenty ukazují na základní neznalosti o nebezpecí marihuamy" je opravdu komické - Pavla by na téma drogové problematiky mohla napsat úspesnou disertaci. Ale budiz.
Dále tvrzení Dospelý kurák marihuany sice neskodí tolik svému zdraví jako ten kdo bere silnejsí drogy, ale je nebezpecný svému okolí" je polopravda aneb zcelalez. Pokud tedy nepovazujeme alkohol a tabák za silnejsí" drogu, ale to autor ani náznakem nenaznacil. K tomuto záveru jsem nedosel pouze já, ale i francouzská vláda (LN 19/6/1999). WHO provedla na zacátku 90tých let rozsáhlý výzkum srovnávající dlouhodobé úcinky alkoholu a THC na lidský organismus a dospela k témuz záveru. Výsledek výzkumu byl po ruzných obstrukcích zverejnen v r. 1996. Autor opírá své tvrzení o fakt, ze THC se váze na tuky, ze kterých se odbourává imunitní, nikoli metabolickou cestou, coz má za dusledek vysoký polocas rozpadu, asi 40 dní. Tento mechanismus je ovsem autorovi zcela neznámý, procez spekuluje o nekontrolovatelném uvolnování", z cehoz autor vyvozuje geniální fabulaci:
Kurák marihuany nikdy neví, kdy se z jeho tuku droga uvolní a on svoje jednání nebude zcela ovládat." O zmínenou problematiku se zajímám jiz nekolik let, nejprve ryze teoreticky, pak prakticky - to co zde autor tvrdí je proste nepravda. Na nekterých drogách, napr. LSD, nikoliv vsak THC, se podobné efekty, tzv. flashbacky, vyskytují. Jejich prícina je vsak ryze psychická, nemá nic spolecného s uvolnováním drogy ze skrytých zásob (jeste jednou, teorie skrytých zásob je nesmysl, odmítám zde vypisovat traktát o biochemii THC, kdo má zájem najde si to na webu).
Formulace nebude své jednání zcela ovládat" je dalsí pokus o vtip cloveka, který svou zkusenost s alkoholem generalizuje na vsechny drogy. Schopnost kontrolovat své jednání po vykourení cigarety marihuany je asi stejná, jako po vykourení nikotinové cigarety. Efekt THC totiz nespocívá v nejakém zatemnení mozku", jako v prípade alkoholu.
Dále autor povazuje za spolecensky nebezpecné rízení auta pod vlivem THC. Povazuji za nemístné generalizovat zkusenost pilota stíhacky, který patrne poprvé v zivote vykouril jointa a pak lítal v trenazéru, na rízení auta z následujících duvodu: 1) Pokud clovek rídí auto delsí dobu, ovládání HW se mu zcela zautomatizuje. To u stíhacky neplatí - ovládání je daleko slozitejsí. 2) rízení auta vyzaduje 2D orientaci, kdezto rízení stíhacky 3D - je tedy daleko náchylnejsí na jakékoli ovlivnení psychiky. 3) Nelze srovnával cloveka, který vykouril svého prvního jointa s clovekem, který s tím uz má zkusenosti a dokáze tedy odhadnout príslusnou zmenu. THC, na rozdíl od alkoholu, zvysuje uvedomení si sebe sama i své zodpovednosti vuci sobe i okolí - to autor patrne nechápe.
Sám jsem ucinil velice zajímavou zkusenost ohledne rízení pod vlivem THC. THC zvysuje empatii a muze zpusobit tzv. raport - silnou empatickou vazbu mezi lidmi, kterí spolu trávu" kourí - samozrejme ne vzdy, zálezí na tom, co je to za lidi atp. Stejne tak (alespon na mne a pár známých, se kterými jsem to konzultoval) pusobí intoxikace THC na rízení auta - nazývám to fokus: Behem rízení dojde k naprosté koncentraci na rízení auta, clovek vnímá jenom silnici pred sebou, znacky, jiná auta, lidi okolo a zvuk motoru kvuli optimálnímu razení. Je to tezko popsatelný zázitek, usuzovat z toho, ze THC zlepsuje schopnost rídit auto je prílis odvázné. Na druhou stranu, jednou jsem (na zcela prázdné a odlehlé silnici) zkousel rídit opilý a velice rychle jsem toho nechal - mé schopnosti rídit byly nade vsí pochybnost velmi omezené.
Dále podle autora a statistik 70 % kuráku marihuany prechází na tvrdé drogy." Je sice pravda, ze vetsina uzivatelu tvrdých drog nekdy kourila marihuanu, lec jejich první droga byl patrne alkohol, nikotin, tein, kofein,... práve ono mediálne tradované "Neberte drogy, je to sfinstfo a tráva nejhorsí", to, ze zákony nerozlisovaly a stále rádne nerozlisují jednotlivé skupiny drog (které se od sebe lisí asi stejne jako se v úcincích, mechanismech závislosti, zmene vnímání lisí nikotin a alkohol) vytvárí velmi dobré podmínky pro pád do tezké závislosti. Vetsina stredoskoláku nekdy zkousela marihuanu - ti brzy zjistí, ze kdyz ji nejakou dobou kourí a pak prestanou, nemají zádné problémy, na rozdíl od alkoholu nemají ani kocovinu atd. A potom, kdyz jim nekdo nabídne nejakou jinou drogu ("Tráva dosla, mam jenom heroin, to je podobný..."), neinformované díte to spolkne i s navijákem a dealer má dalsí zdroj príjmu. Legalizací marihuany, spojenou s osvetou, by dle mého názoru doslo ke snízení závislých na tvrdých drogách - uz by to nebylo "totéz" ani podle práva.
Velmi humorne pusobí tvrzení, ze byly vyslechteny takové odrudy konopí, které se vyrovnají droze LSD." Proboha v cem, podle jakých kritérií??? Pokud vím, tak jediná podobnost mezi THC a LSD je, ze tyto látky (jako jedny z mála) NEvyvolávají fyzickou závislost.
Kdyz autor kritizuje a denunciuje kritiky drogového zákona, mohl by projevit alespon minimum slusnosti a uvést nejaký rozumný duvod. Argumenty typu Trestnost drzení drog pro vlastní potrebu je ve vetsine státu Evropy a Ameriky (nehlede na jiné svetadíly) uzákonena radu let" jsou zcestné - radu let tyto zeme, USA predevsím, vydávají obrovské sumy penez na válku proti drogám" bez podstatného efektu, práve naopak - závislých na opiátech a speedech je stále více, páchají stále závaznejsí trestnou cinnost, policie a soudy marí cas se stíháním náctiletých, kterí si nekde zapálí jointa trávy. Evropa cestu represe pomalu opoustí jako neperspektivní.
Autor by mohl vedet, ze v Holandsku a nekterých spolkových zemích Nemecka je marihuana témer volne dostupná, ve Svýcarsku se k tomu schyluje.
Prospesnost tohoto zákona" nebyla proverena nikde a není ani u nás, zákon vedl ke zvýsení ceny drog, tedy zvýsení zisku narkomafií a trestné cinnosti narkomanu; zákon vedl k tomu, ze prodej drog podléhá daleko vetsí konspiraci nez dríve, coz policii, která nikdy nemuze mít technické zázemí narkomafií, znacne ztezuje odhalení tech velkých ryb"; zákon vedl k zvýsení infekcních nákaz mezi narkomany, coz se dotkne i nefetující spolecnosti, at uz na výdajích za zdravotní péci, ci prímo - sírením nákazy pres prostituci, v prípade hepatitidy i vzdusnou cestou.
Pokud toto autor odmítá, projevuje extrémní pohrdání fakty.
Autorovy teze o tom, ze lidé, prosazující liberální pohled na drogy, podporují zájmy narkomafií, svedcí o autorove intelektuální nedostatecnosti. Vsechny alkoholové prohibice (dle mého názoru i válka s drogami v USA) prokázaly, ze jediný dlouhodobe úcinný prostredek omezení vlivu mafií, které jsou velmi destruktivní pro demokratickou spolecnost (zvl. prorustání do státní správy korumpováním jejich clenu), je odstrihnout tyto mafie od zisku - zrusit prohibici. Zvláste pokud si myslíme, ze uzívání oné látky, podléhající prohibici, má méne destruktivní dusledky na spolecnost, nez stíhání, vysetrování, veznení atd. lidí za porusování prohibice a rust mafií zivených prodejem zakázané látky.
Tato otázka by mela být vyresena - prevazují plusy nebo mínusy? Vzhledem k tomu, ze 80% násilné trestné cinnosti je pácháno pod vlivem alkoholu, jeho prípadná substituce marihuanou - látkou, jez nevyvolává závislost (alkoholismus, rozpady rodin, ...) a nevzbuzuje v cloveku násilné pudy, ba práve naopak, mi pripadá celospolecensky velmi výhodná. Zisky by nesly dealerum, ale do státní kasy ve forme mastné spotrební dane, coz by umoznovalo financovat metadonový program pro tezce závislé na opiátech. To by bylo pro spolecnost daleko levnejsí, nez soucasný stav - lidé závislí na tvrdých drogách musí kazdý den získat 2 az 4 tisíce na svou drogu, to nejde jinak, nez prímým okrádáním spolecnosti. Tyto peníze dostávají narkomafie, získanými prostredky korumpují nejprve radové policisty, pak celou státní správu. Mohl bych pokracovat do nekonecna vyjmenováváním spolecensky nebezpecných aktivit narkomafií. Presto lidé jako autor budou fanaticky opakovat totéz.
Jenze o to jde, aby droga nebyla samozrejmostí jako houska na kráme a byla obtízne dostupná." Takze daleko nebezpecnejsí alkohol ano, méne nebezpecná marihuana ne. Práve tato etická schizofrenie, na kterou je mládez extrémne citlivá, spolu s efektem zakázaného ovoce svádí mladé k tomu, aby drogy, minimálne natruc", zkusili. Pak se jim jejich názor potvrdí, viz výse, a v uzívání pokracují. Autor predvádí prekvapivé pohrdání etikou i logikou.
Nakonec neco etiky. Clovek je za svuj zivot odpovedný svému svedomí, Bohu, Vesmíru. Rozhodne ne panu Behalovi. Proto by melo být prenecháno na cloveku, jak se svým zivotem nalozí. Etické dilema skodís svému zdraví, spolecnost to platí na zdravotní peci" je dle mého názoru resitelné pouze zdanením látek, kterými si clovek zdraví poskozuje. Jak plyne z výse napsaného, negativní dopady prohibice jsou daleko horsí, nez lécebné výlohy mínus vybraná spotrební dan, coz ciní eticky správnou variantu i celospolecensky výhodnou.