Fulltext M.I.A. - Nalezený článek

Titul: Týden
Datum vydání: 12.1.1998
Zpět na výsledky vyhledávání

Mýty o narkomanii

Boj o drogy v České republice

Situace na drogové scéně se u nás v posledních sedmi letech dramaticky změnila. Přesto stále převládá názor, který lze stručně formulovat takto: Narkomani - to je hrstka těch druhých. Nás se to netýká.

Alkohol je velmi tvrdá návyková látka - přesto bude většina z nás s tímto konstatováním polemizovat a tvrdit, že drogou není. Stejně je tomu s nikotinem. Nejnovější výzkumy prokázaly, že tabák je stejně návykový jako he-roin. Závislost na nikotinu se sice nejeví tak drasticky, ale zbavit se jí je velmi obtížné. "U nikotinu se nesetkáme s takovými intoxikacemi a předávkováním jako u heroinu," říká šéf Meziresortní protidrogové komise Pavel Bém. "Je to ale z velké části způsobeno odlišným způsobem užívání a obsahem účinné látky v jedné cigaretě. Pokud bychom podali nitrožilně nikotin ve stejném miligramovém množství jako heroin, tak na to zemře i tak velké zvíře jako kůň," dodává.
   Alkohol, nikotin a kofein jsou tradiční a společností akceptované drogy. Právě jejich legálnost je příkladem, jak komplikovaný je problém drog. Podle Béma "jsou nelegální drogy pro společnost něčím novým. Je to odlišnost, které se společnost snaží zbavit, protože ji nezná," uvádí Bém.
Mýtus první: Nejhorší je závislost
Klíčem k problému zvanému drogy je uvedení zjednodušeného poselství "Drogy NE!" v život. Ale to nejde snadno. Drogy dokáží lidský organismus uvolnit a zklidnit (alkohol a opiáty) či povzbudit (nikotin, kofein), některé dokáží zvýšit výkonnost člověka (kofein, amfetaminy) nebo změnit jeho vnímání (psychedelika, halucinogeny). "Všechny drogy mají nepochybný účinek na organismus a ten je velmi často vítán. Vyvolávají však negativní důsledky, někdy dokonce i v rukou lékaře. Pokud se začnou zneužívat, negativní působení se objeví stoprocentně a téměř okamžitě," říká Bém a dodává: "O drogách se rozšířil mýtus, že nejhorší je závislost na nich. Drogy, které závislost nevyvolávají, ale nemůžeme označit jako nerizikové. Stačí už jen to, že jsou nelegální. Když se sedmnáctiletý mladík dostane do rozporu se zákonem, může to výrazně ovlivnit jeho další život."
   Šéf komise také tvrdí, že droga zakotvuje na prvních místech teenagerských žebříčků hodnot stále častěji. "Ztrácejí zájem o běžné věci. Koníčky a aktivity, které by jejich osobnost rozvíjely, jdou stranou."
   Zásah drogy do života starších generací většinou tak drastický není. Hodnotová měřítka jsou již pevně zakořeněná, osobnost je poměrně stabilní. I silné droze trvá déle, než ji dokáže narušit.
Mýtus druhý: Udržím to pod kontrolou
Česká republika se drogám brání i proto, že jim její občané téměř nedokáží odolávat. Příležitostnými konzumenty alkoholu je 98 % dospělé populace, přibližně pět procent z toho je na této droze závislých, téměř každý čtvrtý užívá alkohol v množství, které může být zdraví škodlivé. U některých nelegálních drog (marihuana, hašiš) je poměr obdobný. Rozumný život s drogami jako pervitin, kokain, heroin či s amfetaminy možný není. "U heroinu platí, že ho buď neberu a nemám s ním problémy, nebo ho beru a je jen otázkou času, kdy se problémy, v podobně těžké závislosti, objeví. S kokainem a pervitinem je to podobné, výrazně se objevují problémy na úrovni psychiky. Pocity pronásledování a úzkosti vyvolané těmito drogami jsou v nejdramatičtějších případech srovnatelné s nejtěžšími psychickými poruchami, jakými jsou těžké psychózy," říká Bém.
Mýtus třetí: Kriminalizovat!
"Je správné mladým lidem, kteří s drogami chtějí experimentovat, komplikovat život. Ale proboha ne na úrovni trestního práva," prohlašuje Pavel Bém. Proč si to myslí? Proč by podle něj kriminalizace držení drogy pro vlastní potřebu nepřinesla žádné zázračné výsledky? ("Jsem pro to, aby výroba, distribuce a prodej byly postihovány i přísněji, než je tomu teď. Postih držení drogy by se měl řešit pouze na úrovni správního práva," tvrdí.)
   Podle Béma je nebezpečný i tvrdý přístup některých zemí vůči drogám. "Nejde jen o asijské země, ale také o USA, kde jsou tresty velmi tvrdé. V okamžiku, kdy pachatel riskuje doživotní vězení, udělá vše, aby ho nechytli. Mnohem častěji začne střílet. U nás se, doufám, nic takového nestane. I když opravdu nejsem proti tomu, aby naši soudci byli o něco přísnější," navrhuje Bém.
   Na příkladu alkoholu je možné dokázat, že cesta kriminalizace uživatelů nic nevyřeší. Alkoholik se ve vězení své závislosti nezbaví. Přitom podle novely trestního zákona, kterou předložil poslanec Dalibor Matulka (KSČM), by za držení drogy pro vlastní potřebu měl hrozit trest odnětí svobody až na tři roky či pokuta. Tento návrh je mnohem přísnější než vládní (15 tisíc pokuta za držení drogy pro vlastní potřebu) a poslanec Matulka se domnívá, že je "odpovídajícím způsobem účinnější a více se v něm projevuje preventivní stránka".
Mýtus čtvrtý: Droga jako droga
Pavel Bém za optimální považuje v první řadě vytvořit žebříček nebezpečnosti drog. Na jeho základě by pak byly odstupňovány tresty za jejich výrobu, prodej či distribuci. Trestat spíše ty, kteří na drogách vydělávají, než ty, kteří je pouze užívají. Držení drog pro vlastní potřebu hodnotit jako přestupek, nikoli trestný čin. Pavel Bém se pokusil pro TÝDEN vytvořit žebříček drog podle nebezpečnosti.
   První kategorie: kofein. Nejlehčí a nejméně nebezpečná droga (pouze pro lidi se srdečními problémy a vysokým tlakem).
   Druhá kategorie (středně nebezpečné drogy): alkohol, tabák, marihuana, některé halucinogeny (například LSD) a stimulační drogy (extáze). Drogy z této skupiny se mezi sebou velmi liší. Například v tom, jak rychle vzniká fyzická závislost a jak je úporná. Na alkohol nevzniká fyzická závislost tak často, zato je úporná. Závislost na extázi vzniká pomaleji a je velmi nepříjemná. U LSD nebyl vznik fyzické závislosti nikdy prokázán. Drogy v této skupině se také liší silou účinku na centrální nervový systém. Nejdramatičtější účinek má LSD a některé další halucinogeny. Alkohol a marihuana jsou na tom v tomto aspektu téměř stejně. Zástupci této skupiny se liší i v nákladech, které stát vynakládá na léčení jejich následků. Nejnáročnější pro státní rozpočet je alkohol a tabák.
   Třetí kategorie: zejména drogy užívané nitrožilně (heroin, opium), ale i některé stimulační drogy (pervitin, kokain) a těkavé látky (to-luen, rozpouštědla). Z hlediska rizika poškození plodu by do této nejrizikovější kategorie patřil i alkohol. Heroin způsobuje psychické poškození plodu a to, že se dítě již rodí s abstinenčními příznaky, ale fyzické poškození není obvyklé. Alkohol dokáže i to.
   Tento žebříček není podle Bémových slov nijak jednoznačný. "Mnoho odborníků by se mnou nemuselo souhlasit. Existuje totiž mnoho pohledů na nebezpečnost podle toho, které kritérium je považováno za určující."
   Za nesouhlas s kriminalizačním přístupem k drogám je ovšem Bém kritizován. "Jakýkoli úředník, který je úředníkem ministerstva či vlády, má buď možnost s tímto návrhem nesouhlasit, a v tom případě nemůže být úředníkem vlády a musí odstoupit, anebo musí podporovat a hájit stanovisko toho, na čem se vláda usnesla," prohlásil místopředseda sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost Pavel Severa (KDU-ČSL), velký zastánce zpřísnění protidrogové legislativy.
   Také šéf Národní protidrogové brigády Jiří Komorous pro TÝDEN vytvořil žebříček drog podle nebezpečnosti: marihuana, LSD, extáze, kokain, pervitin, heroin a na nejnebezpečnějším místě crack (kokainová báze).
   Z hlediska rozšířenosti drog na prvním místě stojí podle Komorouse marihuana. Na dalších příčkách pervitin a heroin. Velkou oblibu získává extáze, což je celosvětový trend. "O marihuaně se snad ani nemá cenu zmiňovat, protože ta se kouří všude. Zajímavý je ale pervitin. Již předloni jsme očekávali, že ho heroin překoná, ale on se stále drží před ním," říká Komorous.
   Pervitin, jako jediná droga, která pochází z České republiky, se kupodivu do zahraničí téměř nevyváží. Vyvážejí se totiž jen lidé. Riziko cesty drogy se sníží na minimum, když se do cílové oblasti vyveze pouze výrobce. "Situace ve výrobě pervitinu se hodně změnila," říká Komorous. "Před sedmi lety to byli staří známí výrobci, kteří vařili hlavně pro sebe a úzký kruh přátel a známých. Ti ale většinou již pomřeli a štafetu převzala mladší generace. Teď už jde jen o peníze. Pracují organizovaně, konspirativně a poměrně dost brutálně zaplavují podniky a ulice svým zbožím," tvrdí Komorous.
Mýtus pátý: Víme, co je to za svinstvo
Šest procent Pražanů se například domnívá, že požití marihuany je smrtelně nebezpečné. Objektivní informovanost o drogách je v ČR skutečně chabá. Každý zdroj (média, preventivní programy, pedagogové) poskytuje pouze takové informace, jaké se mu hodí. Velmi zkreslená je i komunikace mezi vrstevníky ("drogy nejsou takové, jaké se zdají z ostatních zdrojů").
   Efekt neinformovanosti je zesilován naší neschopností odmítat. Že si někdo stojí pevně za svým názorem, že se drogy nikdy nedotkne, ještě neznamená, že ji dokáže odmítnout, když mu bude nabídnuta. Odolat pozvání na "panáka" v České republice umí jen málokdo. Z alkoholu se stal jeden ze společenských doplňků. Alkohol si již stačil vytvořit kulturu. Pivo chutná v útulné hospůdce, whisky na barovém pultu. I nelegální drogy si vytvářejí kulturu a sociální vazby.
   Daleko větší úspěch než kriminalizace uživatelů drog by podle Béma měla výchova směřovaná k osvojení si dovednosti odmítat. Přestože USA jsou považovány za ukázku toho, jak daleko může dospět skutečná válka s drogami, nelze jim upřít úspěchy právě v primární prevenci. Šéf Národní protidrogové brigády Policie ČR Jiří Komorous říká: "Jejich prevence zasahuje přímo do rodin. Při kampani proti drogám zapojili i hudebníky a sportovce. Dosáhli toho, že poměrně velkou část populace středních sociálních vrstev téměř kompletně přesvědčili, že brát drogy není moderní." Komorous zastává názor, že připravovaná novela trestního zákona je správná.
Mýtus šestý: Zákon bude fungovat
Přesto Komorous s Bémem v mnoha bodech souhlasí. Uznává, že navrhovaná novela trestního zákona by nemusela přinést jen pozitivní výsledky. "Na rozdíl od USA se u nás projevuje zcela opačný trend v přístupu k drogám. Neztrapní se ten, kdo si drogu vezme, ale ten, kdo ji odmítne. Neodvažuji se proto jednoznačně tvrdit, že novela přinese jen pozitivní výsledky. Domnívám se však, že v oblasti prevence by pomoci měla," říká Komorous. Na rozdíl od Béma spoléhá na to, že se orgány činné v trestním řízení budou plně řídit původní ideou novely: nezavírat děti do vězení, ale odradit je od drogy ještě před prvním experimentem.
   Zkušenosti protidrogové brigády potvrzují, že pokud by se novela začala "zneužívat", doplatili by na to zejména -náctiletí. "Zločinecké organizace se na dospívající přímo specializují. Distribuují mezi ně velice čisté drogy, aby se na nich stali co nejdříve závislí," prohlásil Komorous.
   Úspěšnost navrhované změny státní protidrogové politiky Komorous dále podmiňuje dostatečným množstvím léčeben a důsledným resocializačním programem. Bez toho a bez silné prevence, která by naučila mladou generaci drogu odmítat, bude novela bezúčelná i podle Komorouse. Jediným jejím přínosem by zůstalo odstranění právní legalizace drog, která, jak prohlašuje, v České republice v podstatě existuje.
Mýtus sedmý: Mafie jsou u nás slabé
Naše republika však již svou polohou vybízí drogové mafie k aktivitě. Více než 50 % heroinu v západní Evropě by na sobě mohlo mít visačku "Balkánská cesta: prošlo Českou republikou".
   Drogové mafie mají zájem o státn&

Zpět na výsledky vyhledávání

Tento článek byl nalezen fulltextovým prohledávačem M.I.A.