SYSTEMATICKÉ ZAŘAZENÍ
        Po téměř desetitisíciletou společnou cestu a při vývoji konopí a člověka bok po boku docházelo k hlubokému vzájemnému vlivu, kdy Cannabis ovlivňovala kulturní vývoj člověka a člověk působil na biologický vývoj rostliny. Plánovanými i náhodnými zásahy člověka se během této doby vyvinuly stovky odrůd a kultivarů konopí, mezi nimiž jsou výrazné rozdíly morfologické i fyziologické.
        Starověký zemědělec dával přednost vysokým vzpřímeným rostlinám s málo větvemi, neboť z nich vyráběl dlouhá, pevná vlákna. Farmář pěstující konopě na olej potřeboval košatou rostlinu s hojností semen. Pěstitel marihuany se začal zajímat o rostliny bohatě kvetoucí, vydatně produkující pryskyřici se silnými psychoaktivními účinky.
        Výčet popsaných odrůd a kultivarů by byl proto rozsáhlý. Systematicky patří do řádu Urticales (kopřivotvaré), čeledi Cannabinaceae (konopnaté). Do této čeledi patří dva rody, kromě Cannabis nám dobře známý chmel (Humulus). Tato botanická příbuznost má však pro pěstitele marihuany zanedbatelný význam, neboť pryskyřičná látka produkovaná chmelem neobsahuje cannabinoidy, fyziologicky aktivní látky s psychotropními účinky. V rámci rodu Cannabis má praktické uplatnění pouze druh C. sativa L., konopí seté. Nicméně i u nás je možné se v přírodě setkat s dalším druhem - konopím planým, někdy též rumištním (C. ruderalis Janischevsky), které je také ovšem popsáno jako poddruh konopí setého (C sativa ssp. spontanea /Czerny/Serebj.). Tato rostlina snad bývá někdy omylem považována za asijské či americké odrůdy a kultivary. Literatura uvádí, že staré ženy na východním Slovensku ji sbírají pro králíky. Ve středoevropském regionu (Komárno, Krásné Březno) byl již popsán spontánní kříženec C. sativa a C. ruderalis - Cannabis intersita Soják.
        Pěstitele marihuany zajímá obvykle jedna odrůda konopí - konopí indické (C sativa var. indica /Lam./Pers.). Byla cíleně vyšlechtěna na vysoký obsah omamných látek. V informačních zdrojích o marihuaně se často objevuje samostatná odrůda americká (C. sativa var. americana) - v dostupné specializované botanické literatuře však popsána není. Debaty o identifikaci více druhů v rámci rodu Cannabis, především samostatný druh Cannabis indica (např. dle R.Schultese), mohou být zajímavé v okamžiku, kdy si uvědomíme, že zákony na celém světě, jež upravují restrikci marihuany, uvádějí obvykle jmenovitě Cannabis sativa a jiného druhu se tedy netýkají. Ponechme to však jen jako akademickou poznámku, jež nemá momentálně šanci na praktické uplatnění. Není navíc podstatná pro tuto publikaci, protože ta se nezabývá legislativní stránkou problému. Upozorňuji pouze, že na samostatné zařazení dalších druhů Cannabis (např. C. indica Lamarck, C. americana Houghton et Hammilton, C gigantea Crevost, C. erratica Sievers et Pallas aj.) odkazuje Ratsch.
        Původ slova Cannabis je v místním starověkém označení pro konopí (řecké Kannabis), canna znamená v latině rákos nebo třtina, sativa znamená latinsky setá, ve významu 'kulturní', 'pěstovaná'. Marihuana (lépe též marijuana, marichuana) byl původně název pouze pro usušená květenství americké odrůdy, později pro usušenou hmotu rostliny včetně listů, určenou hlavně ke kouření. Dnes se však běžně i v odborné literatuře tohoto pojmu používá pro rostlinu jako takovou, je-li na mysli indická odrůda, včetně blíže neurčeného množství asijských, afrických či amerických kultivarů. V tomto smyslu je používáno tohoto pojmu i v této publikaci, pokud je význam dostatečně jasný, aby nedošlo k nedorozumění. Dalším termínem, který se nepřekládá, je sinsemilla, původem z mexické španělštiny. Jedná se o marihuanu vypěstovanou tak, že nedošlo k opylení samičích květů, a je tedy bez semen. Odborníci se nevyhýbají ani poněkud slangovému označení marihuany, grass, 'tráva', a proto je dále v textu také používáno. V různých zeměpisných oblastech má pochopitelně odlišné názvy. Česká enkláva ve Frisku používá název 'kapusta' a našly by se jistě mnohé další. Pokud bude dále v textu použito pouze rodového jména Cannabis, bude se jednat o konopí indické C. sativa var. indica L. Dále jsou uvedena některá další jména, v této souvislosti obecně, popřípadě v některých geografických oblastech používaná. • Bhang - je usušená směs získaná z odřezaných vrcholků, popř. listů. Původně se jednalo o zpracování rostlin nedomestikovaných, tedy sbíraných ve volné přírodě. Obsah účinných látek je někdy nízký. Směs se kouřila v Indii, Přední Asii a na severu Afriky. Mívá i jiné názvy: kif (Afrika), habak (Turecko) aj.
• Gandža či ganja, což jsou vrcholky nejjemnějších samičích rostlin na rozdíl od bhang kulturně pěstovaných. Někdy se rozdíl ve významu mezi slovy bhang a gandža - ovšem chybně - stírá.
• Hašiš, v hindštině čaras resp. charas, je čistá, neředěná, lisovaná pryskyřice získaná z rostlin pěstovaných pro gandžu. Za pojmem hašiš se ovšem skrývá pryskyřičná látka různým způsobem získaná a připravená.
• Hašišový olej (cannabisový olej) - hustá, viskózní kapalina získaná extrakcí vrcholků nejjemnějších samičích rostlin pěstovaných pro marihuanu. Jako extrakční činidlo se používají organická rozpouštědla: petroléter, dietyléter aj.
• Medový olej - hustá, průsvitná, jantarově zbarvená tekutina, vzhledem a konzistencí připomínající med, připravená poměrně složitou kombinací extrakcí a čistění hašiše (zvláště afghánského), resp. reextrakcí a dokonalým přečištěním cannabisového oleje.

POPIS
        Konopí je jednoletá rostlina, která se pěstuje téměř výhradně ze semen. Bylina dosahuje různé výšky - podle odrůdy a také podle růstových podmínek - běžně kolem tří metrů, ale i podstatně více. Kořenový systém má slabě vyvinutý, hlavní kořen dosahuje délky až 40 cm. Lodyha je přímá, na rozdíl od příbuzného chmele neoplétavá. Listy s dlanitou žilnatinou se skládají z několika, obvykle z pěti až deseti, výjimečně i více čepelí (tzn. že jsou hluboce dlanitosečné). Čepele ve tvaru hrotu kopí mají vroubené, jemně pilovité okraje. Uspořádání listů na stonku je buď vstřícné, nebo střídavé. Rostlina je dvoudomá, tzn. že jsou rozlišeny samčí a samičí rostliny. Květy jsou uloženy v přímém žlaznatém květenství. Samčí květy vyrůstají z úžlabí listů, jsou přisedlé, sprašné, bohatě latnaté. Jednotlivé květy jsou velmi malé (5 mm), s pěti okvětními lístky a souborem pěti tyčinek. Barvu mají bledě zelenou, žlutou, načervenalou. Rostliny bývají slabší a v barvě světlejší než samičí. V tomto srovnání jsou tedy samičí rostliny statnější a temněji. zelené. Květy bez okvětních lístků jsou stopkaté, se dvěma žlutobílými bliznami, které se zdvíhají vzhůru ve tvaru písmene V. Jsou až 1 cm dlouhé. Samičí květy tvoří kompaktní shloučená vrcholičnatá latnatá květenství, zvaná buds nebo heads (odtud v této publikaci 'hlavy' nebo 'hlavice'), někdy též cones ('šišky') či colas ('palice' ), pokud hustě obrůstají delší části konců stonku nebo hlavních větví. Jednotlivé květy jsou obaleny listeny (někde též zvané listénce), což jsou přeměněné listy, vytvářející ochranu květu a později ve formě chrupavčitého obalu jednosemennému plodu. V tomto stadiu tvoří ztvrdlý listen chrupavčité pouzdro hladké, kulaté, uzavřené nažky, zvané též semenec.

ŽIVOTNÍ CYKLUS - VÝVOJOVÉ FÁZE CANNABIS
        Cannabis je jednoletá bylina. Během jediné sezony se završí vývoj generace, která veškerou naději a odkaz pro budoucnost vloží do semen. I když je popsán také vegetativní způsob rozmnožování (ostatně velice snadný) a za určitých podmínek je možné i přežití zimy a nový vývoj v následujícím roce, hlavní význam pro rozmnožování je způsob generativní, tedy ze semen. Růst rostliny je řízen prostředím. Její chování není věcí náhodného výběru - je logickou reakcí. Viditelnou reakcí je například růst. Vliv světla, kvality půdy a přísunu živin, teplot, větru, srážek spolupůsobí s rostlinou (totiž jejím genetickým obsahem - genotypem) na formování individuální rostliny, (fenotypu).
        Obvykle může být životní cyklus konopí uzavřen po čtyřech až devíti měsících. Skutečná doba závisí na varietě a místních růstových podmínkách, hlavně na fotoperiodě. To znamená, že vývoj rostliny a průběh životního cyklu je výrazně ovlivňován délkou noci a dne. Je-li rostlina vystavena po dobu dvou týdnů dlouhým periodám tmy (noci), reaguje přechodem do květu. To umožňuje řízení životního cyklu rostliny. Dá-li se řídit doba květu, je kontrola i nad zráním a dobou sklizně. A to je samozřejmě cílem každého mičurince.
        Jarní vláha a teplo probouzí v zárodku aktivitu. Absorbuje vodu, je-li mu z prostředí nabídnuta, tkáň embrya bobtná, semeno praskne a objeví se klíček neboli zárodečný kořínek. Po uchycení kořínků, kterými získává zárodek vodu a živiny, se objeví zárodečné lístky (dělohy), dvojice malých, oválných, jednoduchých lístečků, zelených obsahem chlorofylu, potřebného k absorpci životodárného světla. Tím je ukončeno klíčení. Embryo se při něm probudilo, což může trvat tři až deset dnů.
        Nastává druhá fáze, jež začíná objevením se druhého páru lístků. Jsou proti sobě, každý má jednu čepel. Jsou větší než první, embryonální dvojice, mají již typický tvar hrotu kopí a ozubené okraje. Další pár listů mívá již po třech čepelích, které jsou větší než předcházející. Každý nový trs listů má větší počet stále větších čepelí, až se dosáhne počtu typického pro ten či onen kultivar, často až desíti, či dokonce jedenácti. Tato fáze bývá završena během čtyř až šesti týdnů.
        Přichází perioda největšího vegetačního růstu. Tato fáze se nazývá vegetativní. Rostlina roste tak rychle, jak dovolí přísun energie i živin. Každý den se vytváří nová listová hmota, čímž nabývá celková kapacita růstu. Ve vynikajících podmínkách může Cannabis růst i 15 cm denně, běžně se jedná o 2 až 5 cm. Počet čepelí v listu začne během středního období vegetativní fáze klesat. Tehdy se také změní phylotaxie - způsob umístění listů na stonku; listy dosud obvykle rostoucí proti sobě mění uspořádání na stonku na střídavé. Délka stonku mezi novým párem listů se zmenšuje, což je zvláště patrné u samičích jedinců. Vegetativní fáze se završuje po třetím až pátém měsíci vývoje.
        Další období předchází květu, a je to období 'klidú , v němž rostlina během jednoho až dvou týdnů zřetelně zpomalí růst. Zahajuje další program zakódovaný kdesi hluboko v genech rostliny.
        Cannabis je dvoudomá rostlina, tj. každá rostlina produkuje buď samčí, nebo samičí květy. Samčí rostliny přicházejí do květu asi o měsíc dříve než samičí. Nicméně dochází k dostatečnému překrývání, aby bylo zajištěno opylení. Nejprve se prodlužují horní části stonku a v několika dnech se objeví samčí květy. Narostou v bohatá visící lata, uvolňující mraky pylového prachu. Brzy poté svou vitalitu rostlina ztrácí a hyne.
        Samičí květy tvoří hustá květenství, 'buds'. Doba květu trvá, dokud nedojde k opylení, čímž začne tvorba semene. Toto stadium trvá jeden až dva měsíce, ale i déle, nedojde-li k oplodnění rostliny nebo nedostaví-li se vražedný mráz.
        V oplodněném samičím květu se vyvine během deseti dnů až pěti týdnů jediné semeno. Hustý trs odkvétajících květů je semeny doslova napěchován a po usušení může takovýto produkt obsahovat co do hmotnosti více semen než vlastní 'trávy'. Marihuana na semeno se sklízí, když zrna dosáhla plné barevnosti. Pro mnoho rostlin to je v době, kdy rostlina již přestala růst a v podstatě již umírá. Veškerá energie rostliny je věnována reprodukci a pokračování druhu. Minerální a výživné látky proudí z listů do semen a chlorofyl, jenž dodával listům zelenou barvu, se rozkládá. Zlatavé, hnědé či červenavé zabarvení se objevuje vlivem některých vedlejších pigmentů, jež byly dosud překryty chlorofylem.